Emil Svoboda vložil do knížky "Na zemi" úvahy, týkající se člověka jako tvora společenského, který se nemůže vymknouti z osudových pout přírodního i lidského řádu a proto s ním má žíti v souzvuku jak nejlépe dovede a podle svých sil jej zlepšovati. Ve svém krátkém životě má člověk vyhledávat svůj úkol a účel svých snah a přání. Kolik problémů a zdánlivě neřešitelných hmotných i mravních zápletek může člověk rozřešit, je-li veden zdravým rozumem.