Dvě novely sovětského prozaika, příslušníka nejmladší spisovatelské generace, zachycují příběhy mladých vojáků za Velké vlastenecké války. První (Pět dní odpočinku) vypráví o čtyřech vojácích, kteří v prvém roce války odcházejí na krátký odpočinek za frontu. Druhá (Tenkrát v létě) líčí příběhy skupinky vojáků, kteří v posledním roce války odjíždějí na japonskou frontu. Obě novely spojuje válečná atmosféra a mravní a citové problémy mladých lidí.