Cyklus šesti povídek (Něvská třída, Nos, Portrét, Plášť, Kočár, Bláznovy zápisky), jež si přes časový odstup – poprvé vyšly r. 1842 – uchovávají zajímavost humorným i realistickým vylíčením ruského způsobu života a charakteristických postav. Svědčí o tom jejich uplatnění i v jiných uměleckých tvarech (opera D. Šostakoviče na námět Nosu, zfilmování Pláště a Portrétu, dramatizace Bláznových zápisků).